Základní otázka zní: Proč provádět diagnostiku strojů a tribodiagnostiku nevyjímaje? Odpověď je možná překvapivě jednoduchá – významně nám šetří firemní náklady. Současně je nutné si uvědomit, že ji musíme umět využívat jako skutečného pomocníka prediktivní údržby a ne pouze jako formální předpoklad splnění podmínek auditu. V takovém případě se naopak stává zlým pánem, prostředkem zbytečného zvyšování nákladů.
Co je základem úspěchu
Každá technická diagnostika je založena na zachycení změny sledovaného parametru. Neměli bychom se proto pídit po takzvaných „limitních“ hodnotách, je nutné se zaměřit přednostně na jejich výkyvy. Tribodiagnostika sleduje vliv oleje na kvalitu mazání. Probíhající tření způsobuje vznik opotřebení, které se projevuje přiměřenou emitací částic nečistot. Pokud množství těchto nečistot pravidelně sledujeme, lze zachytit jejich nárůst a diagnostikovat blížící se poruchu – tak praví teorie. Hlavním předpokladem je tedy zachycení skutečného diagnostického signálu. Nečistoty v oleji nejsou konstantní veličinou. Jsou dramaticky proměnné.
Vezmeme-li si za příklad jakýkoli hydraulický agregát, máme v podstatě jedinou jistotu, a to, že se nečistoty rozhodně nebudou nikdy chovat podle našich představ. Předpokládejme, že nositelem informace je olej, který je uzavřen ve velmi znečištěném olejovém systému, tedy v naprosto nepředvídatelném prostředí. Základním a prvotním předpokladem úspěšné aplikace tribodiagnostiky je tudíž snížení a trvalá stabilizace nečistot nejen v oleji, ale i v olejovém systému. A to u všech nečistot, bez ohledu na jejich velikost a druh. Znečišťování olejů je trvalý a nikdy nekončící proces. Olej bude vždy oxidovat, protože se ve většině případů dostává do kontaktu se vzduchem. Bude vždy obsahovat částice „tvrdého“ znečištění, tedy kovy a prach. A bude vždy obsahovat větší či menší množství vody. Odstraňování a stabilizace nečistot musí tudíž být také trvalé a systematické. Příklad správně zavedené péče je vidět v klesajícím trendu nečistot v Grafu průměrů celkových nečistot.
Komunikace tribotechnika
Druhým předpokladem je, možná překvapivě, fungující komunikace mezi tribodiagnostikem, údržbou a obsluhou stroje. Představa o tom, že na vznikající poruchu přednostně přijdeme pečlivým studováním rozborů olejů, je mylná. Poměrně často se vznikající problém stroje projeví nejdříve na změně jeho chování.
Například typickým projevem hydraulických lisů při vznikající poruše čerpadel je nutnost četnějšího seřizování nastavených parametrů. To by měl být rozhodně signál k mimořádnému odběru vzorku oleje a jeho kontrole. Musí se to ovšem dozvědět tribodiagnostik, tedy musí se komunikovat. Rovněž tak zvýšení provozní teploty oleje bez zjevné příčiny by mělo končit jeho mimořádnou kontrolou. O zvýšení hlučnosti čerpadel nebo četnější poruchy pohybu lisu ani nemluvě.
Komunikaci mezi lidmi, kteří se pohybují kolem strojů s interním nebo externím tribodiagnostikem lze bez nadsázky označit jako druhý stavební kámen fungující tribodiagnostiky. Příkladem může být včasné zachycení poruchy chladiče vstřikovacího lisu, která se projevila krátkodobým zvýšením hlučnosti hlavních čerpadel hydraulického vstřikovacího lisu. Kontrola otěrových kovů potvrdila nárůst obsahu mědi, a to téměř rok před průnikem vody do oleje. Firma si včas zajistila náhradní díly a voda byla z oleje odstraněna za provozu lisu pomocí dehydrátoru firmy KLEENTEK. Náklady na výpadek výroby byl zcela minimální.
Četnost a rozsah analýz olejů
Třetím předpokladem úspěchu je výběr vhodných strojů, u kterých diagnostiku provádět a správná volba četnosti a rozsahu analýz. Výběr strojů by se měl jednoznačně opírat o ekonomické parametry, ne pouze o celkový objem olejové nádrže. Jaká finanční ztráta hrozí při jeho neplánované odstávce? Je nahraditelný? To jsou otázky, které jsou zcela oprávněné. Typické představitele nenahraditelných agregátů najdeme například v cementárnách, kde jedna pec ovlivňuje hospodářský výsledek celé firmy.